Vzorce jsou základem pro práci s tabulkovým procesorem.
Psaní vzorců
- každý vzorec začíná znakem „=“
- vzorce mohou obsahovat: operátory, čísla, řetězce, adresy buněk nebo pojmenované oblasti
Operátory
- aritmetické: „+“ | „-“ | „*“ | „/“ | „^“
výsledkem vzorce s aritmetickými operátory je číselná hodnota - relační: „=“ | „<“ | „<=“ | „>=“ |„>“ | „<>“
výsledkem vzorce s relačními operátory je logická hodnota PRAVDA/NEPRAVDA - textové: „&“
výsledkem vzorce s textovým operátorem je zřetězený text (náhrada za funkci CONCATENATE()) - speciální: „:“ (operátor oblasti), „;“ (operátor sjednocení), “ “ (operátor průniku)
Adresování buněk
- ve vzorcích se pracuje především s hodnotami buněk, na které se potřebujeme odkázat
Relativní adresování buněk
- relativní umístění buňky na kterou se odkazuje
- při kopírování vzorce se v příslušném směru posouvá i adresa buňky
Př. =A1+A2, =A1*0,85, =A1^3
Absolutní adresování buněk
- absolutní adresa udává fixní pozici buňky
- při kopírování vzorce se pozice buňky nemění
Př. =A1*$D$3,
Smíšené adresování buněk
- buňka je fixovaná pouze v jednom směru
- při kopírování vzorce se mění adresa jedné souřadnice
Př. =$A1*0,85, =A$1+12
Pozn. přepínání mezi adresováním lze provádět klávesou F4.
Chyby ve vzorcích
#NÁZEV? chybná adresa některé buňky
#DIV/O! při výpočtu se provádí dělení nulou
#HODNOTA! nesprávná hodnota na vstupu (text, kde má být číslo)
#REF! odkaz na neexistující buňku nebo chybí operátor
#NUM! nesprávně zadané číslo
#N/A! nedostupná hodnota nebo vynechání povinného argumentu
#NULL! při průniku se oblasti nepřekrývají
########## není chyba, výsledek nelze pro nedostatek místa zobrazit